|
Na levém břehu Berounky jest vybudován mlýn, o němž nacházíme určitých zpráv již ve století
XVI., kde se mluví o mlynáři Hruškovi, 1553 o mlynáři Vaňkovi, kterak splácí nějaký dluh Anně,
vdově po Hruškovi. R.1577 stala se kupní smlouva mezi řádem a Václavem mlynářem, začátkem
stol.XVII měl zdejší mlýn najat Pavel Čáp za 120 kop ročního nájmu, jenž v r.1611 žádal, aby
mu mlýn opět v nájem byl dán. Ucházel se totiž o nájem jiný mlynář, jménem Václav Karda,
který měl však vlastní mlýnec a z té příčiny mu nebyl zdejší pronajat, ježto by si ho nemohl
dobře hledět.
K mlýnu patřila i pila, kterou si řád ponechal k vlastní ruce, jež s vraty, jež mlynář plavcům
otvíral, mlýnský ostrov, malá zahrádka a dva kusy polí.
V r.1619. byl mlýn odevzdán zároveň s velkostatkem hraběti Jindřichu Turnovi, přešel však
následujícího roku v majetek řádu. Podle záznamů urbální knihy z r.1651 byl "mlejn panskej
posavad nespuštěnej ve svých strojích o třech kolách moučných a jednom stupním, kteréž vedlo
čtyři stoupy". Mlýn ležel na jisté vodě a blízko tvrze. Nájmu se bralo 220 kop míš. a čtyři vepři,
někdy také méně, jak dobré nebo zlé časy byly.
V deníku z r.1663 píše převor Pospíchal: „...Ve mlýně velikou spoustu na strojích jsem nalezl,
bude třeba dobrý forot dříví dubového připraviti. Páleční kola zůstati mohou, mimo jednoho
čelníku. Mlynáři se dává chvála, že on starý stroje dobře šetřil a žádnýho, leč prav na nic
nevyhodil, ježto jiní mlynáři ten obyčej mají, že naschvál ještě dobré stroje kazí, jen aby toliko
dílo měli a tak snadně pána vypočítali". Dne 10.VII.1663 po smrti mlynáře dostal se mlýn do
pachtu jinému, jenž ale: „mlejn velice spouští a jej v ničem neopatruje, tak že brzy ani kolem
hnouti nebude. Nájem nedoplacuje a nového nedává. Panským obilím se zakládá a moukou špitál
nefedruje".
|